Historie

Pokud jde o obec Dvory nad Lužnicí, její původ nedosahuje zřejmě dále než do 18. století, kdy můžeme najít první historicky doložené zprávy o existenci této sídelní aglomerace. První usedlosti patrně vznikaly vzhledem k její formaci při cestě vedoucí z prostoru Krabonoše ve směru na Hranice - Trpnouze a dále na Nové Hrady, případně na Suchdol.

Patrně nejstarší pojmenování obce bylo Beinhofen, odvozené pravděpodobně od názvu Beinhofen - Včelí dvory, připomínající zřejmě zvýšený zájem tehdejších osadníků o pěstování včel. Názvy Německé a Dvory n. Lužnicí spadají až do doby po roce 1920, kdy podle mírové smlouvy, uzavřené v St. Germainu 10. září 1919, připadla severní část Vitorazska s ll obcemi patřící dříve k Dolním Rakousům, k našemu československému státu a okresu třeboňskému.

Existence této obce je historicky doložena v 2. polovině 18. století, kdy došlo k založení zdejší farnosti s kostelem a k založení školy. Roku 1783 byla zde zřízená farní duchovní správa (Plebania 1783, Eccl. par. Assumptionic BMV - kostel Nanebevzetí Panny Marie, Matric. insp. a. 1783 - matriky vedeny od r. 1783). Současně se zřízením farnosti byl zde zřejmě stavěn i kostel společně se hřbitovem. Tato farnost tvořila s přifařenými obcemi Witzkoberg - Halámky, Tannenbruck - Trpnouze a Erdweiser Waldhauser - lesní domky v Nové Vsi filiálku, spravovanou částečně z Gmundu a částečně z Krabonoše.

Ze stejné doby, kdy byla založena farnost, se zachovala správa o založení školy pro zdejší obec. Stalo se tak v r. 1780, a to pro Dvory, Halámky, lesní domky v Nové vsi a Trpnouze.

Celé církevní území patřilo pod biskupství St. Polten - Svatý Hipolyt. Prvním duchovním správcem byl zde ustanoven František Pivonka a první bohoslužbu měl v dřevěné boudě. Farář Pivonka bydlel zprvu u místních obyvatel a dohlížel na stavbu kostela. Tehdejší náklady na stavbu byly propočítány na 8 až 10 tisíc zlatých. Páter Pivonka, rodilý Čech, farářoval ve Dvorech 14 let. Vystřídal ho Rakušan Franz Hofman, který zde pobyl 5 let a byl pak přeložen na městskou faru do Gmundu.

Roku 1854 byl renovován hlavní oltář, kazatelna a vstupní vchod, r. 1878 pořízen nový obraz a opraveny varhany. Původní střecha objektu byla kryta šindelem, od roku 1878 pak břidlicovou krytinou s jednoduchým vzorem a od opravy kostela v roce 2002/2004 je střecha pokryta krytinou z pálených tašek. Průčelí s hlavním vchodem a středovou věží zdobí dvojhlavý císařský orel. Dílčí oprava střechy proběhla v roce 2013.

V kostele je rokoková kazatelna. Současný pozdně gotický oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Anny v Č. Budějovicích. Byl odstraněn v roce 2000, ale v roce 2008 byl farníky vytažen z farní kůlny, natřen a vrácen do presbytáře. Roku 2010 byly zhotoveny nové lavice.

Sepsáno podle: https://www.obecdvory.cz/historie-obce