Masopustní setkání a jarní prázdniny na Ktiši
Velice podařené určitě bylo masopustní setkání se soutěží o kynutý koláč (tedy ještě před Popeleční středou). Hodnotili jsme deset koláčů, po úporném přemýšlení všech v kategorii za vzhled vyhrála paní Jelínková. V chuti čtyřčlenná porota (ve složení viz obrázek) vybrala dvojctihodné koláče od paní Hojkové, tedy s láskou upečené mojí mamkou. Upekla jich víc, a tak jsem několik mohla vzít v pondělí do Domova seniorů v ČV, jedna paní mi ale řekla, že jsou sice moc dobré, ale smrdí málem. Jen velká škoda, že nás ze všech farností (asi tak 120 lidí) bylo dvacet.
O jarních prázdninách jsme byli s dětmi již podruhé na Ktiši. Tematicky jsme pobyt zaměřili na Cyrila a Metoděje a bylo to určitě fajn. Radost jsem měla třeba z dětí, které nepraktikují s rodiči víru doma (scházíme se pravidelně na táborech a v letošním školním roce také v neděli na spolču) a na kterých bylo vidět, jak jim intenzivní pravidelná modlitba v katolickém duchu dělá dobře a jak je to proměňuje. Na takových pobytech se dá zažít ledasco, kromě sáňkování, vyrábění, hraní atd., také malá dobrodružství. To bylo, když jsem já s Bohunkou Ettlerů, katechetkou z Třeboně, a se čtyřmi menšími dětmi zůstaly uvězněny ve společenském sále. Klika po občasném bouchnutí dveřmi naše jemné zavírání prostě nevydržela a my jsme nemohli ven a nikdo dovnitř. Děvčatům, která tam pracují a pomáhají O. Romanovi Dvořákovi vést Diecézní centrum života pro mládež, se podařilo sehnat dva šikovné pány a ti nás odsud asi po hodině a půl vysvobodili.
Iva Hojková