Duchovní obnova s P. Lvem Eliášem na téma encykliky Benedikta XVI. "Porta fidei" - "Brána víry"
V sobotu jsem byla v Třeboni na duchovní obnově P. Lva Eliáše, OFM Cap. V Roce víry jsme rozjímali nad apoštolským listem Porta fidei – Brána k víře od papeže Benedikta XVI. Vzhledem k mým povinnostem (např. neodklizený sníh po týdnu na faře) to byla z mé strany malá oběť, ale stálo to za to. Bůh mě totiž opět obdaroval – znova jsem si mohla uvědomit, že církev je skutečně všude, ať přijdu kamkoliv, jsem přijatá druhými křesťany, pokud budu chtít. A já chci. Už teď v týdnu jsem z toho čerpala a mnohdy mě myšlenky papeže Benedikta i P. Lva připomněli, co je důležité a o co se v postní době mám a chci snažit. Mohla jsem tak víc přemýšlet, co mi všechno Pán dává, jaké bohatství v církvi, ve své práci, ve své rodině, ve své farnosti, v kněžích, v dětech a jejich rodinách, se kterými se setkávám pravidelně atd., mám.
Od P. Lva jsme zmíněný dokument dostali a k tomu také zvýrazňovač s pznámkou, že je to od něj dar. Dar také můžeme nepřijmout, takže, kdo by dokumnet už dále neotvíral, nečetl by si z něho, nerozjímal by ho dále, má ho za měsíc vártit.
Na úvod nás P. Lev seznámil se třemi hodnotami víry: víra (vím, komu jsem uvěřil, mohu důvěřovat v Boha jako v osobu – víra je vlastně moje odpověď Bohu ano a mé spoléhání se na něj), důvěra (doufám v nadpřirozené přísliby v absolutní moc Boží, že může naplnit to, co slíbil), láska (zde jsme si rozdělili slovesa: miluji a mít rád, která mají být v našem životě vyvážená – „Mít rád znamená přijímat lásku druhého, láska je probouzená tím, že mě někdo miluje.“ „Bůh miluje člověka za všech okolností, ale nemá ho rád, když se člověk nachází v situaci hříchu.“). Možná je to pro nás hůř pochopitelné, ale ten, kdo to slyšel v sobotu na vlastní uši, může o tom hluboce přemýšlet a přijímat to do svého srdce a pak i do života. Papež Benedikt XVI. na začátku listu uvádí: „Brána k víře (srov. Sk 14,27), jež uvádí do života ve společenství s Bohem a umožňuje vstup do jeho církve, je pro nás vždy otevřena. Překročit její práh lze tehdy, jestliže je hlásáno Boží slovo a srdce se nechává přetvářet proměňující milostí. Vstoupit do této brány znamená vydat se na cestu, která trvá po celý život“ (pozemský). Jedná se tedy o bránu, která je stále otevřená, ale je těsná, jak říká Písmo. Cesta víry začíná křtem a končí smrtí. Skrze hlásání je osloveno srdce, člověk je při tom aktivní – dychtím po tom a přetvářím své srdce podle vůle druhého, tedy podle Boha. Když Slovo Boží vejde do srdce, to je zmítáno v pochybnostech, nejistotách, jsou mu kladeny podmínky, ale stále na nás čeká Bůh se svou láskou. Nikdo nechce vstoupit do církve, dokud nepozná Boha, to Bůh svolává společenství církve – tomu odpovídá řecký výraz ekklésia. Postní doba je o tom se zase do církve a k Bohu vrátit, z hříchu se totiž dá žít jen chvilku.
O jedné věci se ještě zmíním, ta totiž vyvolala v myslích některých přítomných zmatek a vím, že nejasnosti v tom křesťané mívají. Totiž křesťané dělají své skutky kvůli Kristu a s úmyslem na svou spásu – tedy s nadpřirozeným úmyslem. A to nás odděluje od nevěřících – když dělám dobro pro to, že to někdo potřebuje, je něco jiného (jakoby neúplného, menšího), než když dělám dobro kvůli Kristu. Nestačí proto dělat něco jen z toho důvodu, že je to potřeba. Ježíš nám slibuje odměnu v nebi u Otce. Není tedy pravda, že by byla láska nezištná, ale nečekám odměnu od člověka, nýbrž od Krista. A tak je důležité již ráno při modlitbě začínat s úmyslem – vše pro Krista v druhém člověku.
Své ohlédnutí bych skončila myšlenkami odcházejícího papeže Benedikta XVI. při poslední středeční audienci 27. 2.: „Chtěl bych, aby každý měl radost z toho, že je křesťan. Bůh nás má rád, ale čeká, že jej také my budeme milovat.“ Vzpomněl také na to, že papež má bratry a setry na celém světě, nepatří sobě samému, ale patří všem a všichni jemu. A opět nás vyzval k modlitbám za církev a nového papeže. / celý text leze nalézt na www.radiovaticana.cz
A tak se nepřestávejme modlit, bratři a setry a radovat se, že patříme JEMU, KRISTU ZMRTVÝCHVSTALÉMU.