Dopisy od P. Jaroslava Zawadského, působícího v Čadu
Jak to se zdravím a zdravotnictvím v Čadu vypada...
„Před pár dny odletěla do Polska dvojice lékařů, zůstala ještě Kasia, nejmladší z party, ale jak vidíte nejodvážnější J - bude tady do konce roku a Vánoce stráví spolu s námi v Bologo a uvaří nám něco polského). Ti, kteří odletěli – Monika (anestezioložka a Matěj (gynekolog) – strávili tady měsíc. Když někdo řekne, že nic moc, takového zvu do Čadu! Kdyby tak každý lékař zasvětil těm nejchudším aspoň měsíc svého života, věřte mi, že tento svět by vypadal úplně jinak… Za tu dobu udělali 41 operaci, celou fůru konsultaci a vyšetřeni, a Matěj s Katkou poznali co je to malárie (“lékaři, uzdrav sebe sama”…). Pracovali v naší diecézní nemocnici v Donamanga, daleko od světa, 80 km od Lai, sídla našeho biskupa (to sídlo, nemyslete si, to je také jen taková větší vesnice). Tu nemocnici postavili Španělé (náš biskup je Španěl) před 8 lety a také ji vybavili. Je to asi jedna z lepších nemocnic v Čadu: je tam Rtg, usg, mikroskop pro operaci očí i stroj, který dělá brýle na místě, chirurgický elektrický nůž, a Monika našla také pumpu, kterou se můžou podávat léky do žíly (polsky se to jmenuje infuzyjni pumpa ;promiňte, lékaři! – já nejsem znalec těchto věcí). Jsou to tři budovy (jen přízemí) pro nemocné a operační sál, vlastně dva operační sály s klimatizací. Je tu poměrně čisto, i když k ideálu to má daleko (v tom našem pojetí)… Radši zahoďte za sebe daleko obrázky z našich nemocnic – leda, že by si někdo ještě pamatoval polní nemocnici z doby války… Jednoduché postele s matrací bez prostěradel – ty si má každý přinést sám; v oknech síťky na hmyz (ve většině nemocnic děravé, tady ještě docela dobré); pokoje jsou plné nemocných a jejich rodin – tady se o nemocné stara rodina, umývá je, krmí atd. V pooperačním sále jsou usmrkané děti a dospělí, kteří kašlou a kašlou… Na konci budovy jsou záchody, stejně ale většina lidí za potřebou chodí do křoví, a protože křoví není moc, prostě do přírody… Není stálý proud z města, ale je generátor a sluneční baterie… Všechno tu je, dalo by se říct, až na personál… A to je hlavní problém zdejších nemocnic. V Donamanga je jeden lékař Cadan, ale ten nemůže dělat operace. Je tu ještě jeden lékař, oba dojíždí. Dělají, co můžou, tady nejsou obory, takže když už někdo je lékař, dělá všechno. Ti, kteří studovali v zahraničí, si bud založili soukromé nemocnice pro bohaté, anebo zůstali v zahraničí. V takové nemocnici jako Donamanga je neuvidíte ani náhodou… Co bylo těžké pochopit pro naše lékaře, byl fakt, že se zdejší lékaři nechtěli od nich nic naučit – zvláště od ženy. Příliš sebevědomí…“
Dále zatím neopravené – neprošlo českou korekturou, tj. chybí čárky a háčky.
Vlastne prvni housle tady hraji zdravotni bratri, nebo sestry (asi vetsina je bratru) – je jich docela hodne, ale jejich kvalifikace jsou nic moc; je treba ale rici ,ze je jich hodne velice sikovnych, maji dar, charisma. Vetsinou oni prijimaji porod, treba I ten komplikovany, delaji male zakroky, podavaji leky, vysetruji nemocne – jak jinak kdyz neni lekar… Hodne lidi na ne rika “doctor” a oni vubec se na to nezlobi J…Bohuzel neumi obsluhovat ty vsechny pristroje (a odkud by t meli vedet???) – proto treba tento nalez Moniky: nekdo to sem privezl, ale nikdo nevi co je to, k cemu je to, a obsluhovat to, to uz je opravdu cerna magie…
Matej, jako ze gynekolog, operoval hlavne zeny a delal cisarske rezy. Delal ale take I jine veci: operoval zajeci ret, zasival probodle kravskym rohem jatra (zahranil klukovi zivot, kdyz zdravotni bratr opatril mu jen zranenou kuzi a chtel ho poslat domu) a amputoval prso z rakovinou. Mel take maleho epileptyka s upalenyma prstama u ruky (pri zachvatu maly vpadl do ohne) – sam ho osetril a dohlizel na nej behem pobytu v nemocnici; nemohl mu amputovat ty prsty – musel by prestepit kuzi, a to uz bylo moc jak na ginekologa….Moniku, ktera delala anestezii a po operacii podavala leky pres pater, meli tady za samanku – rikala, ze kdyz poprve vbijela jehlu do patere stare babicky, myslela, ze
se spletla a vbiji ji do nejakeho prkna, tak tvrdou kuzi a svaly maji…Kasia, cerstve upecena lekarka, vsemu asistovala a ucila se rychle (tolik a za tak kratkou dobu u nas by to ani nahodou nezvladla – praxe je praxe!). Ted zustala sama a trosku se boji – sama operovat nesmi a kdyz vidi to more bolesti, bezradnosti muze se clovek opravdu podlamat. A zkuste jim vysvetlit, ze ona nesmi ty operace delat, kdyz oni videli, ze operace delala a skolu skoncila…
Nejhorsi ale je to s vedou, s vedomim tech lidi. Casto prichazi do nemocnici na posledni chvili – predtim byli u lecitele, anebo sami se lecili…Spatne se zivi, chybi jim bilkoviny – po operacjich casto rany nechteji se zahojit. Je fakt, ze jejich jidelnicek je velmi ubohy, ale…Kravy a kozy jsou, teda je mleko – jen,ze tady mleko se nepije; jsou slepice, jen ze tady vejce se neji. Proc? Vzdycky stoji za tom nejaka povera: kdyz budes pit mleko bez cukru (a ten je vzacnost), budes mit prujem, ze hej…Zena sni vejce – bude mit hloupe deti…A oni tomu svate veri!!!...Kolik se Matej nazlobil, aby vysvetlil, ze po porodu je treba nechat dite matce, na prsou – kazdy vi jak to funguje. Jen ,ze tady dite prebira, hned po porodu babicka – takova tradice a neni zadna diskuse. Dite samozrejme breci na plny pecky a oni rikaji, ze je posedle…Divky 14-15 let prichazi a se stezuji, ze od dvou let nemuzou otechotnet (maji uz muze)! Jen, ze ona nemela jeste ani krvaceni…No a Aids. Vseobecne. Je toho hodne a tezko jim vysvetlit jak je to tezka nemoc. Tady seksualni zivot je hrozne bohaty – jak si to vsechno odrict!? Leky jsou, ale stejne ti ,kteri je berou, neberou je pravidelne – a to zase pusobi mutace viru a jeste vetsi ohrozeni pro vsechny lidi…
Muze nekdo rici: kapka v mori ta vase pomoc. Je to pravda, ale jestli more to neni velike mnozstvi kapek? Kdyzby tak vice takovych Mateju, Maonik a Katerin…Zjitra prijizdzi na 2 tydny do Donamanga 4 Spanele – budou operovat oci (tady hodne lidi trpi nemocema oci). Vidite, dalsi kapka! Jste zvani!!!
Zaciname Advent. At take tento dopis prispeje k zamysleni, k horlivejsi modlitbe, k vetsimu jeste usili “pripravit cesty Panu”…Drzte se nebe. Take ja se doporucuji vasim modlitbam a za vsechno jeste jednou dekuji. S Bohem . Vas Jarek. +
Ps. Zapomnel jsem napsat, ze sam jsem zbohatnul tou navstevou – dozvedel jsem se hodne zajimavych veci (treba o in vitro – to byla vrela debata…) a… asistoval pri operacii a neomdlel J…