2. neděle v mezidobí
15.01.2021 19:40
Jan 1,35-42
V prvním čtení (1S 3,3-10.19) dnešní neděle ze Starého zákona i v evangeliu jsme slyšeli dva neobyčejné příběhy o tom, jak Bůh povolává lidi ke zvláštní službě.
V povolání Samuela a prvních apoštolů, dnešní čtení vnáší světlo na naše vlastní povolání být následovníky Krista. Všimněte si v dnešním evangeliu, že Janovi učedníci jsou připraveni slyšet Boží volání. Oni už hledají mesiáše, a proto důvěřují Janovu slovu a následují ho, když ukáže na beránka Božího, který jde kolem.
Samuel také očekává Pána – spí blízko Archy úmluvy, kde přebývá Boží sláva, přijímá pokyny od Eliáše, nejvyššího kněze. Samuel naslouchal Božímu slovu a Bůh byl s ním. A Samuel, skrze jeho slovo, obrátil pak celý Izrael k Pánu.
Také učedníci slyšeli a následovali – to jsou slova, která slyšíme opakovaně v dnešním evangeliu. Zůstávají s Pánem a skrze své svědectví přivádějí ostatní k Pánu.
Tyto události z historie spásy by nám měly dát sílu, abychom přijali Boží vůli a následovali jeho volání v našich životech. Všichni věříme - a tak jsme se to také učili - že každý křesťan se stává křesťanem proto, že si ho Kristus vyvolil.
Vyvolení neznamená nějakou odměnu nebo vyznamenání, ale znamená povolání, povolání k nějakému úkolu. Božím vyvolením tedy připadá člověku nějaký zvláštní úkol, jaký ti ostatní možná nemají, a když ho člověk nevykoná, tak o něj svět zůstane navždy ochuzen. Bible na mnoha místech ukazuje, jak ten úkol může být obtížný a nepříjemný a že z čistě lidského hlediska vlastně není o co stát. Ostatně i sám Pán Ježíš v Getsemanské zahradě prosil Otce, jestli by mu tento úkol nemohl odebrat, těsně předtím než byl zatčen.
Vyvolení tedy znamená nějaký zvláštní úkol a poslání, většinou vůči ostatním lidem. Člověk je povolán ne kvůli sobě samému, ale aby pro ty druhé něco udělal. Ale proč to Bůh neudělá sám, proč k tomu potřebuje člověka - je přece všemohoucí? Jenže právě proto, že je všemohoucí, nestvořil člověka jako loutku nebo automat, ale jako svobodnou bytost. Dal nám i tu úžasnou schopnost rozhodovat se a volit si sami. Vybavil nás vším, co k tomu potřebujeme, a Kristus dokonce říká, že už nejsme jeho služebníci, ale přátelé.
Takhle tiše a nenápadně, v zapadlém místě na kraji judské pouště, položil Pán Ježíš základ a zárodek celé křesťanské církve. Co by se asi stalo, kdyby ti dva první učedníci tohle tiché povolání přeslechli? To je to pravé tajemství Boží všemohoucnosti, která vede lidi ke spáse, i když to nikde není moc vidět a slyšet. Prosme ho, abychom jeho tiché povolání dobře slyšeli. Možná tu někde je i pro nás a čeká, jestli je zaslechneme a odpovíme.