18. neděle v mezidobí C
Lk 12,13-21
V rodinách se máme rádi. Ale někdy dochází k rozkolům kvůli penězům a majetku - dědictví.
Ježíš se nenechává zatáhnout do tohoto konfliktu, protože přináší jiný způsob myšlení, než jakým se řídí lidé v těchto sporech. A snaží se ukázat, kam vedou kritéria spravedlnosti, kterými se lidé řídí. Vedou k roztržkám, k rozdělení a on přece nepřišel, aby uskutečňoval tento způsob lidské spravedlnosti. On není ten, kdo rozděluje, to je ďábel - diabolus od slova diabalein rozdělovat.
Komu patří majetek, pozemská dobra? Bohu, který nám je svěřil do správy.
Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí.
70 procent populace má k dispozici 3 procenta majetku, tady vidíme, že něco se nepodařilo při rozdělování bohatství, které máme jako lidstvo k dispozici. A to je právě výsledek lidské logiky, která není stejná jako božská logika a spravedlnost.
Ježíš nepohrdá pozemským majetkem, ale upozorňuje jasně na to, že člověk, pokud chce zůstat člověkem, musím mít odstup od majetku, a musí mít životní vyhlídku, která jde za hranice tohoto materiálního světa, protože v majetku není žádná jistota - Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.
A pak jim začne vyprávět podobenství. Mluví o pracovitém muži, který je nám i sympatický… Můžeme předpokládat, že to je spravedlivý a poctivý člověk, kterému se daří, a mohl by být nejšťastnějším člověkem na zemi. Pro něj ovšem hojná úroda přestavuje začátek problémů, co s ní? Místo, aby se radoval, má starosti. Má dvě možnosti - kolem je mnoho lidí, kteří žijí v nedostatku, ale on se rozhodne, že ještě zvětší své stodoly. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!
Tento člověk je výsledkem chamtivosti, lačnění mít stále víc a víc. V jeho mysli není místo pro nic jiného, ani pro Boha, ani pro bližního. Z majetku se pro něj stal bůžek, který ho odlidšťuje, protože ho zcela kontroluje.
Bůh však mu řekl: ‘Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?’
Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem.“
Jaký je Boží soud nad tímto člověkem, Bůh neříká, že by byl zlý, špatný, že by skončil v pekle, Bůh mu říká - blázne, hlupáku, označuje ho za někoho, kdo nepřemýšlí, kdo nevytvořil nic, co by po něm trvale zůstalo. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Protože majetek, který nedaroval, neproměnil v lásku, kterou by si s sebou mohl vzít před Boha.
Kdo shromažďuje jen pro sebe, ten se neobohacuje před Bohem… Ne to, co jsme měli, ale co jsme darovali, nás činí bohatými před Bohem