SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ v noci
Lk 2,1-14
V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel - to je Kristus Pán.
Dnešní noc oslavujeme narození Ježíše Krista, našeho Spasitele - Zachránce. Bůh se stal člověkem. Toto tajemství si připomínáme každý rok, abychom každého roku měli znovu příležitost se do něj ještě hlouběji ponořit, rozjímat nad ním, abychom mu ještě lépe porozuměli. To, že se Bůh stal člověkem, je totiž tajemství, tajemství vtělení. Podobně jako náš nejdůležitější svátek - tajemství Vzkříšení Ježíše. To, že jde o tajemství, naznačuje už samotný fakt, že oba tyto svátky slavíme v noci. Protože právě noc je spojena s určitým tajemnem, tajuplnem, a aby člověk porozuměl jejich poselství, musí vstoupit do noční hloubky tajemství Vá-noc a Veliko-noc. Je to podobné, jako když se zadíváme na noční oblohu plnou hvězd, kdy se svou myslí dotýkáme nekonečna univerza.
I při pohledu na Betlémskou scenérii je naše mysl pozvána, abychom se dotkli nekonečna Boží lásky. Protože právě ve své nekonečné lásce se Bůh rozhodl stát se člověkem, ponížit se na naši lidskou úroveň, obejmout svou dokonalou Boží láskou naše nedokonalé člověčenství.
Narodil se jako maličké, zranitelné, křehké dítě. A proč? Proto aby se nikdo nebál se mu přiblížit, aby z něj nikdo nemusel mít strach, aby každý mohl cítit jeho blízkost. Také proto, že Bůh své dary nevnucuje, pouze je nabízí.
Bůh si zvolil narodit se jako malé dítě, protože chtěl být milován a učit nás milovat.
Přišel, aby nám ukázal cestu. Bůh je láska, a proto přichází v lásce. Je bezpodmínečnou láskou, která neklade žádné překážky. Láska se uskutečňuje ve vztazích, a opravdově milovat znamená umět odpouštět a mít čas pro druhého, pro rodinu. Čas, kdy si můžeme ukázat, jak se milujeme, protože láska by měla být doprovázena skutky, jinak je to prázdné slovo.
Z jesliček se šířila čirá láska, každý z nás má zodpovědnost za to, co se od něj šíří do jeho okolí. V dnešní době moderních medií je velmi snadné šířit cokoliv. Populisté toho velmi umě zneužívají, protože potřebují vytvořit dojem, že žijeme v době, kdy je vlastně všechno špatně a existují jen špatná řešení. Lidé pak už nehledají někoho, kdo by chtěl problémy řešit, ale pouze někoho, kdo zastupuje jejich city, touhy, strachy, nenávist a podobně.
Naopak Ježíš nás zve: Zůstaňte v mé lásce a přinesete mnoho ovoce. Kéž bychom dokázali vytvářet společnost, jejímž kořenem by byla právě láska, která nám umožňuje překonávat předsudky, abychom v druhém spatřovali sestru a bratra, které máme mít vždycky rádi. Jenom to nás totiž dovede k jednotě, žádná ideologie nebo společně sdílená nenávist, či strach, ale vzájemná úcta a láska, a pak také zjistíme, že i lidé jiných názorů jsou dary od Boha. Rozdělená společnost je slabá společnost, proto se každý nepřítel snaží svého protivníka v prvé řadě rozdělit, jak také jednoduše vyjadřuje heslo Rozděluj a panuj. Usilujme o jednotu, protože pouze v jednotě je síla. Betlém nám dává naději jako lidstvu, že patříme k sobě a je nám spolu dobře. Že mnohem silnější je to, co nás spojuje, než to, co nás rozděluje.
Nechme se tedy naplnit láskou vycházející z jesliček. Ať z nás tato opravdová láska září jako Betlémská hvězda na všechny, se kterými se setkáme, a ať je to nejenom nyní o Vánocích.