Ministrantský tábor v Suchdole nad Lužnicí

29.08.2011 14:40

Už někdy na začátku letošního roku se dvě katechetky JH vikariátu domluvily, že by bylo pěkné, aby byl ministranty našeho vikariátu v létě nějaký tábor. A získat pro to dva domácí kněze nebylo nakonec zase tak těžké :). Bylo naplánované čtyřdenní setkání v srpnu od čtvrtka 18. do neděle 21. - duchovní vedení zajišťovali nastřídačku českoveleničtí kněží P. Jaroslav a P. Kryštof a další zázemí katechetky Bohunka Ettlerová a Iva Hojková. A tak po dlouhodobých přípravách se ve čtvrtek 18. srpna sjelo 11 ministrantů - dvě děvčata a z chlapců byly dva místní. Pod duchovním vedením O. Jaroslava měli možnost poznat, že v ministrant. službě nejsou sami, mohli si prohloubit své vědomosti a poznat nové kamarády. Ve čtvrtek odpoledne duchovní program vedl také O. Kryštof, který nám na tušťské pískovně připomněl náš křest křtem Jana Křtitele „v Jordánu“ větou „Přijmi Boží lásku a rozdávej ji lidem.“ A večer při mši svaté děti dostaly velké bílé triko jako znamení velké Boží důstojnosti, kterou jsme dostali při křtu a která nás mnohonásobně převyšuje. Ale ta fuška udržet si to triko čisté, vždyť někteří kluci už ho měli večer zmazané! A to si máme naši duši přinést před Boha čistou - díky Kristu ale máme svátosti na obnovení naší duše. V pátek jsme na dvoře a za humny u Hojků mohli vyzkoušet svou přesnost ve střelbě v luku a ve vzduchovce, vždyť soustředěnost, přesnost a postřeh se ministrantům také hodí. Odpoledne jsme se při pohřbu rozloučili s prababičkou jednoho z místních ministrantů a také účastníka tábora. Díky Bohu za to, protože to bylo pěkné svědectví víry jedné rodiny v celém tom rodu. Pak po různých hrách a škole MINIMINI (mini škola ministrantů) jsme si večer nabatikovali trika. A v sobotu jsme putovali kolem Dračice až na místo bývalé Nové vsi a k rakouské straně. Při putování jsme se spojili s ostatními křesťany a zvláště s poutníky v Madridu, protože jsme si díky krásnému smrku připomněli, že v Kristu máme kořeny. Při návratu jsme se opět vyčvachtali v pískovně, v cukrárně se osvěžili zmrzlinou a po té jsme společně na faře vařili gulášovou polívku na ohni. A v neděli? To jsme s O. Jaroslavem, s farníky, návštěvníky Suchdola a rodiči dětí slavili mši svatou radostně doprovázenou kapelou rodiny Hejdů, při níž jsme v hojnosti mohli načerpat pokoj, radost, naději a lásku. Před požehnáním byly rozdány diplomy zdařile vyrobené O. Kryštofem, které dětem mají připomínat tento tábor. Po mši svaté se všichni ministranti rozjeli domů. Podle ohlasu ještě i při mši svaté se nám nikomu nechtělo moc tu pohodu opouštět, ale Bůh má pro nás toho připraveného ještě hodně.