7. neděle v mezidobí C
Lk 6,27-38
V jednom časopisovém rozhovoru spisovatel Arnošt Lustig, který žil řadu let v emigraci, před léty napsal: "Teď jde zemí českou nepsaný zákon, že šidit je přípustné, protože za to stejně nikdo nikoho nepostihne. Kupte si turistický zájezd do Tunisu. Po zaplacení se dostanete leda do Ruzyně. Firma zmizí dřív, než vám přistaví autobus k letadlu. Okradou vás a co? Nic, příště si dejte na lidi pozor. Z kapitalismu se v Čechách nosí to nejhnusnější, čeho se západní svět už dávno zbavil. ...Jsem otrávený. Ale zároveň říkám: už není totalita a lidi si můžou vybrat. Je tu tedy naděje, že začne být otrávená většina a najde si cestu, jak si poradit. Jak vrátit zemi čest, poctivost a slušnost."
Možná je to až moc drastické, ale možná sami vidíte skutečnost ještě hůře. Jisté je, že s nepravdou, nepřátelstvím, nepoctivostí se člověk setkával, setkává a vždy nějak setkávat bude. Jak rád by každý, (i křesťan) nastolil pořádek! A přece: Ježíš nemluví o nastolení univerzálního dokonalého pořádku pro všechny. To dělali a dělají jen diktátoři a totalitní ideologie a výsledky známe. Ježíš mluví o postoji toho, kdo přijal za své Boží království, kdo je ho už tady na zemi účasten, kdo hraje podle jeho pravidel.
Ježíš nemluví o tom, co by měli dělat "ti druzí", ti nepoctiví - to je ostatně dobře známo a většinou je to obsaženo i v zákonech, alespoň v demokratických zemích. Ježíš mluví o tom, jak si má počínat ten, kdo patří do jeho království. Ten, kdo má být světlem světa a solí země, nikoliv soudcem světa a diktátorem, byť s nejlepšími úmysly.
A tak nezbývá, než se krok za krokem pokoušet žít to, co Ježíš říká. Nezlepšíme tím celý svět. Ale jistě tím zlepšíme sebe a naše okolí.
Ježíš v dnešním úryvku nabádá své posluchače: Milujte své nepřátele - agapan = láska, která pochází od nebeského Otce, né lidská láska řídící se lidskou logikou;
prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí - přirozený instinkt mi říká, abych nenáviděl toho, kdo mne nenávidí. Ježíš mi naopak říká, že mám hledat všechny příležitosti, abych pro takového člověka udělal něco dobrého;
žehnejte těm, kdo vás proklínají - dobrořečit, přát druhým dobro, jsme přející?;
modlete se za ty, kdo vám ubližují - protože pouze v modlitbě mohu vstoupit do souladu s Boží vůlí.
A pak následují konkrétní příklady:
Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou - neodpovídat násilím; např. nebýt agresivní, když řídíme auto;
kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty - nehledat výmluvy, proč nemohu pomoci, ale jednoduše pomozme, když je to v našich silách;
Každému, kdo tě prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek - Ježíš neříká, že se máme nechat okrást, ale navrhuje pozitivní přístup, máme se chovat obráceně než darebák.
A nakonec přichází Ježíš s tím, co je dnes označováno jako Zlaté pravidlo - Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim. A na to navazuje Ježíš bezpodmínečností křesťanské lásky.
Láska požadovaná Ježíšem není závislá na reakci (lásky či nelásky) druhého. Je to láska ne-vy-počítavá. Láska, která si neklade podmínky, a která nečeká až ten druhý udělá první krok. K této lásce nás vede Ježíš svým učením, a kde lidé tuto lásku žijí, tam už začalo Boží království.